Dobrá otázka.
A častá.
Podívejme se na ni ze tří pohledů.
Nejdříve se ale zmíním o své první a jediné zkušenosti s ponorkovou nemocí.
Jak jinak než na první plavbě. Krátce po revoluci mě moje kamarádka ze studií pozvala na jachtu, (z dnešního pohledu na jachtičku), kterou vlastnilo několik pražských lékařů a její švagr. Nadchla jsem se okamžitě a počítala jsem s tím, že jedu s kamarádkou na jachtu. Oběma nám končila mateřská, měly jsme hodně společného, tak jsem se těšila. Tehdy se ještě průkazy nepožadovaly. Já jsem navíc před časem na jachtě i závodila, byla jsem šťastná, že zas můžu na loď. Plavba probíhala v Baltském moři, Středozemní moře bylo tenkrát pro našince ještě drahé. Co se nestalo: že si kamarádka něco řeší, jsem věděla, ale že má k švagrovi až příliš blízko, jsem nevěděla. Ona vlastně nejela na dovolenou se mnou, ale s ním. Takže kolem něj celý týden cvrlikala a já jsem byla tak trochu plonk a trochu jsem se nudila. Nebyla jsem v podobné situaci sama. Druhou část posádky tvořili tři studenti. Jeden student, tuším, že AVU, pozval na jachtu dívku svého srdce ve snaze ji získat, ta neváhala, nabídku přijala a vzala s sebou kluka, s kterým chodila. Bez komentáře.
Moje ponorková nemoc vyplynula právě z toho, že jsem byla dost sama a neměla jsem k sobě nikoho na pokec.
Jak taková ponorková nemoc probíhala? Stalo se to ve středu, kdy jsem začala mít tak nějak všeho plné zuby. Taková otrávená jsem byla. Trvalo to pár hodin, ráno bylo po všem. Nedošlo k žádné hádce nebo něčemu podobnému, jen jsem byla taková připonas… Jestli měl ještě někdo podobné problémy nevím. Asi to byl jen můj problém.
Co z toho vyplývá?
A už jsme u prvního bodu souvisejícího s ponorkovou nemocí. Tím je výběr posádky. Opravdu si rozmyslete, s kým chcete dovolenou strávit. Je to stejné, jako když jedete třeba na chatu. Pokud si vyberete někoho, s kým se nenudíte, s kým je sranda, kdo neprudí a kdo umí, ví a zná, není se čeho bát. Hlavně, když vy jste v pohodě.
Za druhé je třeba si uvědomit, že máte spoustu možností.
Nepředpokládám, že vaše první plavba bude rovnou přes oceán. Pokud budete plout na řekách v Čechách nebo po Evropě, je spousta možností přirazit ke břehu, vystoupit a vydat se na výlet nebo na nákup. Podobné je to i ve Středozemním moři, pokud plujete kolem pobřeží nebo mezi ostrovy. Koneckonců poznávání je příjemná součást plavby a zároveň velmi dobrá prevence ponorkové nemoci. Plavba je o zážitcích.
Za třetí to nejdůležitější: neplujete na ponorce, ale na lodi.
Ještě se vrátím ke své první plavbě. Tenkrát jsme vyrazili z Německa a obepluli jsme Dánsko, Švédsko a Finsko. Věřte, že to stálo za to. Ponorka neponorka.
Ponorkové nemoci se nebojte.
Zvláště ne po absolvování našeho kurzu VMP.
Chcete-li vědět více o tom, jak to mají dámy za kormidlem, mrkněte sem.
Otázky pro dámu za kormidlem
Pořádám kurzy vůdce malého plavidla neboli řidičáky na loď.
Dostávám právě tyto otázky:
a ještě pár dalších. Pokud podobná otázka napadla i vás, klikněte a stáhněte zdarma: