Muž přes palubu aneb jak jsem stopovala

Nedávno  jsem měla tu čest plout na lodi řízené posádkou bez řádného proškolení a zkušeností. Jak jsem JÁ k tomu přišla? Stopovala jsem. Z Nymburka do Poděbrad. Partičku mladých lidí.

Samozřejmě jsem ihned zjistila, že jeden z mladíků – majitelů – prodělal jakýsi rychlokurz a vlastnil průkaz vůdce malého plavidla, druhý nic. Chlapci se učili, celkem jim to šlo, ale! teklo k tomu pivo. Před plavební komorou už byli docela rozdovádění, a jistě, i zábavní, pokud se pluje rovně a není provoz, je to pohoda. Ovšem proplouvání komorou zase až taková legranda není, chce to se soustředit, zvlášť, když chybí zkušenost. Stačilo trochu zazmatkovat, prudký záběr kormidlem, náklon, a už šel muž přes palubu – v komoře. Jak jsem podotkla, byl to mladý silný muž a přes bort lodi se dostal zpátky celkem snadno, komora byla naštěstí jinak prázdná, celkem se nic nestalo, ale řeknu vám, já bych se ráchat v komoře nechtěla. Škoda, že jsem nestihla pořídit fotku, ale byla jsem ráda, že jsem se vůbec udržela a že mi můj mobil zůstal v ruce.

Kdyby měli mladíci pořádný kurz, kde by prošli praxí pod vedením zkušeného instruktora, tohle by se jim nestalo. V mém kurzu budete řádně poučeni nejen o pravidlech a dovednostech, ale i bezpečnosti plavby. Patří snad alkohol za kormidlo?

A komor se nebojte, nechtěla jsem vás strašit. Ale pro začátek doporučuji přečíst si Ivetin ebook Proplouváme plavebními komorami bez stresu v deseti bodech. Hodně vám pomůže.